hero-dusevni-zdravi (1)
DUŠEVNÍ ZDRAVÍ VE ŠKOLÁCH

Zdraví na prvním místě – i to duševní.

V posledních letech čelí děti a mladí lidé obrovskému vzestupu psychických obtíží. Škola nemůže mít dobré výsledky, pokud v ní dětem a učitelům není dobře.

Zuzana Buriánová

Zuzana Buriánová

čtvrtek 23. července 2026

Pohledem čísel je situace alarmující: jen 50 % dětí se cítí šťastně (UNICEF), 40 % dotazovaných žáků projevuje známky středně těžké až těžké deprese a 30 % trpí středně těžkými až těžkými úzkostnými stavy. Data, opírající se o české i mezinárodní studie, jasně poukazují na několik příčin, které ovlivňují psychické zdraví našich dětí.

Po období tápání se společnost i školy probouzí a hledají cestu, jak pomoci. Organizace zabývající se duševním zdravím hlásí enormní nárůst zájmu o vzdělávání v této oblasti. Wellbeing už není pouze prázdným moderním výrazem – stává se normou a prioritou i na půdě škol. Aby mohla škola podporovat duševní zdraví dětí, působit preventivně a odborně se stavět k potížím, které se již projevily, potřebuje podporu systému i zřizovatele.

Mezi nejčastěji jmenované příčiny psychických obtíží dětí patří:

Tlak na výkon

Nadměrné nároky na školní výsledky a srovnávání s ostatními negativně ovlivňují duševní pohodu dětí.

Kyberprostor

Sociální sítě, online radikalizace a nedostatek spánku způsobený nadměrným používáním technologií.

Rodinné problémy

Nestabilní rodinné zázemí se bezprostředně odráží na psychickém stavu dítěte ve škole.

Globální nejistoty

Klimatická krize, války a další celospolečenské hrozby vyvolávají u dětí chronický pocit ohrožení.

Proč to dnes nefunguje

Tři kritické bariéry, na které školy narážejí

Přetížení školních poradenských pracovišť

Pozice školních psychologů a speciálních pedagogů byly dlouho financovány z nestabilních evropských šablon. Školy tak často nemohou specialistům nabídnout stabilní plat a perspektivu – přestože poptávka po jejich službách dramaticky roste.

Absence dětských psychiatrů

V ČR je registrováno pouze cca 127 dětských psychiatrů na více než milion dětí. Když škola včas odhalí u žáka těžkou depresi nebo sebepoškozování, naráží na čekací doby 6–9 měsíců. Škola tak musí suplovat roli zdravotnického zařízení, na což nemá kompetence.

Vyhoření pedagogů

Výzkumy potvrzují, že úzkosti dětí se zrcadlí v úzkostech učitelů. Pedagogové čelí tlaku rodičů, administrativě a integraci dětí se speciálními potřebami bez dostatečné podpory. Psychicky vyčerpaný učitel nedokáže podpořit psychicky vyčerpané dítě.

deti-ve-skole
Role zřizovatele

Co může zřizovatel udělat?

Zřizovatel není jen „správce budovy", který opravuje střechy a platí energie. Má obrovskou roli v nastavení klimatu a sítě podpory v celém regionu. Právě zřizovatel může propojit školství, sociální sféru a zdravotnictví.

Financování podpůrných pozic

Malé školy často nedosáhnou na plný úvazek školního psychologa nebo speciálního pedagoga. Zřizovatel může tyto pozice zafinancovat centralizovaně a specialisté mohou mezi školami rotovat – například pod hlavičkou MAP (Místních akčních plánů).

Multidisciplinární týmy

Zřizovatel může vytvořit mobilní týmy složené z psychologa, sociálního pracovníka a speciálního pedagoga, kteří vyjíždějí přímo do škol řešit krizové situace. Škola tak nemusí čelit závažným případům sama.

Metodické vedení ředitelů

Zřizovatel může po ředitelích škol aktivně požadovat koncepci rozvoje well-beingu a podporovat je v budování bezpečného klimatu školy. Může také spolufinancovat supervize pro učitele, aby pedagogové nezůstávali v náročných situacích sami.

Síťování lokálních služeb

Obec může propojit školy s nízkoprahovými kluby (NZDM), středisky výchovné péče (SVP), pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a OSPOD, aby informace o ohroženém dítěti nepropadávaly systémem a rodinám se dostalo adekvátní péče.

Školy to vědí.
Potřebují podporu.

Školy už dnes vědí, že psychický stav dětí je prioritou, a chtějí ho řešit. Potřebují od zřizovatele odlehčit od administrativy, zajistit stabilní spolufinancování expertů a pomoci vybudovat síť krizové pomoci v regionu, aby v tom nezůstávaly samy.

Příklady dobré praxe

Model mezioborové spolupráce na podporu duševního zdraví – Praha 8

Praha 8 vybudovala unikátní model mezioborové spolupráce, který propojuje školy, sociální pracovníky, psychology a zdravotníky do funkční sítě podpory duševního zdraví žáků. Model umožňuje rychlejší sdílení informací o ohrožených dětech a koordinovanou pomoc rodinám, aniž by zodpovědnost za řešení ležela pouze na bedrech školy.

Zdroje:

Týmy duševního zdraví na Kutnohorsku

Kutnohorsko zavedlo mobilní týmy duševního zdraví, které vyjíždějí přímo do škol a pomáhají pedagogům i žákům v krizových situacích. Tým tvoří psycholog, sociální pracovník a speciální pedagog, kteří spolupracují s místními školami na preventivních programech i akutní krizové intervenci. Model ukazuje, jak může region efektivně sdílet odborné kapacity mezi více školami bez nutnosti budovat velká stabilní pracoviště.

Zdroje:

Minikonference k duševnímu zdraví – Praha 3

Praha 3 organizuje minikonference k duševnímu zdraví, kde se setkávají ředitelé škol, školní psychologové, sociální pracovníci a zástupci městské části. Cílem je sdílet zkušenosti, pojmenovat systémové problémy a společně hledat lokální řešení. Tento formát ukazuje, jak může zřizovatel aktivně vytvářet prostor pro mezioborový dialog a posilovat spolupráci mezi školami a dalšími složkami péče.

Zdroje:

Přidejte se k lidem, kteří chtějí lepší Plzeň.

Chci se zapojit

Zapojte se do našeho týmu.

Zapojte se

Sledujte nás

Buďte v obraze.