destovka
Chceme Plzeň/Témata/Chceme Plzeň zelenomodrou/Dešťová voda nemá mizet v kanalizaci
Voda pro život

Dešťová voda nemá mizet v kanalizaci

Chceme ji využít pro Plzeň.

Voda, která při dešti spadne na Plzeň, dnes z velké části bez užitku odtéká do kanalizace. Přitom právě ona může pomáhat ochlazovat ulice, udržovat stromy a další zeleň v dobré kondici a zároveň chránit naše řeky před znečištěním. Chceme, aby Plzeň začala se srážkovou vodou hospodařit systematicky a využívala ji tam, kde spadne.

Duras, Jindřich

Jindřich Duras

•

pondělí 7. září 2026

Voda, která při dešti spadne na Plzeň, dnes z velké části bez užitku odtéká do kanalizace. Přitom právě ona může pomáhat ochlazovat ulice, udržovat stromy a další zeleň v dobré kondici a zároveň chránit naše řeky před znečištěním. Chceme, aby Plzeň začala se srážkovou vodou hospodařit systematicky a využívala ji tam, kde spadne.

Nejde přitom jen o životní prostředí. Způsob, jakým město hospodaří s vodou, ovlivňuje kvalitu veřejného prostoru, teplotu v ulicích, stav městské zeleně i kvalitu vody v našich řekách. A v případě Úhlavy také zdroj, ze kterého Plzeň vyrábí pitnou vodu pro celou aglomeraci.

Chladnější ulice

Voda a zdravá zeleň pomáhají zmírnit přehřívání veřejného prostoru.

Silnější zeleň

Stromy potřebují dostatek půdy a vláhy, aby mohly dlouhodobě růst.

Čistší řeky

Menší zatížení kanalizace znamená nižší riziko přetoků znečištěné vody.

Vodu odvádíme právě ve chvíli, kdy ji město potřebuje

Plzeň se stejně jako další města musí připravovat na častější období vysokých teplot a sucha i na intenzivní srážky. Voda a zeleň přitom patří k nejúčinnějším nástrojům, jak zmírňovat přehřívání města.

Pítka, mlžítka nebo fontány mají ve veřejném prostoru své místo, hlavní roli ale hraje vegetace. Stromy, keře a další zeleň své okolí ochlazují nejen stínem, ale také odpařováním vody. Aby tuto přirozenou klimatizační funkci mohly plnit i během horkých dnů, musí mít dostatek vláhy.

Kde ji vzít? Za rok spadne v Plzni přibližně 500 milimetrů srážek, tedy zhruba 500 litrů vody na každý metr čtvereční. Problém proto není jen v tom, kolik vody máme, ale především v tom, jak s ní hospodaříme. Z velké části ji dnes ze střech, ulic a dalších zpevněných ploch co nejrychleji odvádíme do kanalizace. Místo aby zůstala v místě, pomáhala zeleni a postupně se vsakovala, během krátké doby z města odteče.

Právě propojení hospodaření se srážkovou vodou se zelení označujeme jako zelenomodrou infrastrukturu. Jejím principem je jednoduchá změna: dešťová voda nemá být odpadem, kterého se potřebujeme co nejrychleji zbavit, ale zdrojem, který můžeme ve městě využít.

Co se děje při přívalovém dešti

Přetížená kanalizace znamená problém i pro naše řeky

Rychlé odvádění srážkové vody má ještě jeden závažný důsledek. Při intenzivních deštích se velké množství vody ze zpevněných ploch dostává během krátké doby do kanalizace. Pokud její kapacita nestačí, může směs dešťové a splaškové vody přetékat do řek.

Do vodních toků se tak dostávají nejen splašky, ale také bakterie, mikroplasty, zbytky léčiv, hormonů nebo domácí chemie. Organické znečištění navíc při svém rozkladu spotřebovává kyslík ve vodě, což může mít vážné dopady na ryby a další vodní organismy. Největší problém nastává právě v období sucha, kdy řekami protéká méně vody a znečištění se v ní méně naředí.

Dlouhodobě je tímto způsobem zatížena zejména Berounka pod Plzní, nevyhovující situace ale nastává také na Radbuze. Lepší hospodaření s dešťovou vodou proto není jen otázkou zelenějších ulic. Je také součástí ochrany našich řek.

250 000

lidí závisí na vodě z Úhlavy

Ochrana zdroje pitné vody

Úhlava je zdrojem vody pro čtvrt milionu lidí

Podobné problémy přitom nekončí na hranicích Plzně. Pro město je mimořádně důležitá především ochrana Úhlavy, která je jediným zdrojem surové vody pro výrobu pitné vody pro plzeňskou aglomeraci, tedy přibližně 250 tisíc obyvatel.

Kvalitu vody v Úhlavě ovlivňuje celé její povodí. Při deštích mohou přetížené kanalizační systémy měst a obcí nad Plzní vypouštět do řeky znečištění, které následně přitéká až k našemu vodárenskému zdroji.

Plzeň samozřejmě nemůže sama rozhodovat o kanalizacích okolních obcí. Může ale mnohem aktivněji sledovat zdroje znečištění, spolupracovat s odborníky i samosprávami v povodí a pomáhat připravovat konkrétní opatření. Ochrana Úhlavy není abstraktní ekologické téma. Jde o ochranu zdroje vody, na kterém závisí každý z nás.

Hospodaření s vodou musí být běžnou součástí plánování města - stejně jako doprava, sítě nebo veřejné osvětlení.

Nezačínáme od nuly

Řešení známe. Teď z nich udělejme standard.

Dobrou zprávou je, že potřebná řešení nemusíme vymýšlet od začátku. Řada evropských měst se hospodařením se srážkovou vodou systematicky zabývá už desítky let a kvalitní příklady dnes najdeme i v Česku.

Ani Plzeň nezačíná od nuly. Máme zpracované odborné studie a zkušenosti z konkrétních realizací, které ukazují, že zelenomodrá infrastruktura může ve městě fungovat. Teď potřebujeme udělat další krok: z jednotlivých dobrých projektů udělat standard pro celou Plzeň.

Při rekonstrukci ulice, náměstí, školy, městského areálu nebo jiné veřejné plochy se nemáme pokaždé znovu ptát, zda má smysl srážkovou vodu zadržovat. Hospodaření s vodou se musí stát běžnou součástí plánování a investic města stejně jako doprava, sítě nebo veřejné osvětlení.

Pro každé místo přitom může být vhodné jiné řešení. Někde je možné vodu zasakovat přímo do půdy, jinde ji přivést ke stromům, využít dešťové záhony, zelené střechy či fasády nebo ji zadržet v povrchových či podzemních nádržích. Tam, kde vodu využít nebo zasáknout nelze, je možné hledat cesty, jak ji odvést do vodních toků odděleně od splaškové kanalizace.

Z jednotlivých projektů chceme vytvořit systém

Chceme proto v Plzni systematicky rozvíjet zelenomodrou infrastrukturu a hospodaření se srážkovou vodou promítnout do plánování městských investic. Konkrétně chceme:

01

Zadržovat dešťovou vodu co nejblíže místu, kde spadne, a využívat ji pro stromy, parky a další městskou zeleň.

02

Při rekonstrukcích ulic, náměstí a dalších veřejných prostranství standardně počítat se zelenomodrou infrastrukturou, ne ji řešit až dodatečně.

03

Rozšiřovat zasakování vody, zelené střechy a fasády, dešťové záhony a retenční nádrže podle podmínek konkrétního místa.

04

Oddělovat dešťovou vodu od splaškové všude, kde je to technicky a ekonomicky smysluplné, a snižovat tak zatížení kanalizace při intenzivních srážkách.

05

Systematicky pečovat o stávající zeleň a vysazovat nové stromy tak, aby měly dostatek prostoru, půdy a vody pro dlouhodobý růst.

06

Připravovat dostatek kvalitních projektů, aby Plzeň dokázala využívat dostupné české i evropské finanční zdroje.

07

Podrobněji sledovat zdroje znečištění v povodí Úhlavy, zejména během dešťových epizod, a na základě získaných dat jednat s jednotlivými obcemi o konkrétních opatřeních.

Máme přitom v Plzni dostatek odborníků a zkušeností, o které se můžeme opřít. Úkolem města je vytvořit podmínky, aby se jejich znalosti promítaly do konkrétních investic.

Důležitá bude také připravenost projektů. Evropské i národní zdroje nabízejí možnosti financování opatření souvisejících s hospodařením s vodou, adaptací měst na změnu klimatu a modernizací vodohospodářské infrastruktury. Peníze ale získá jen město, které bude mít kvalitní projekty připravené včas. Svůj díl samozřejmě musí nést i rozpočet města.

Dobrá praxe v Plzni

Už dnes máme na čem stavět

Tyto realizace ukazují, že hospodařit s dešťovou vodou a zelení umíme. Teď potřebujeme stejný princip promítnout do všech městských investic.

Zelená střecha na vozovně na Slovanech

https://www.adapterraawards.cz/cs/modernizace-vozovny-slovany-v-plzni

Vegetační střecha auly GFK

https://www.zelenypoklad.org/projekty/vegetacni-strecha-auly-na-gfk/

Zelená střecha, Tyršova ZŠ, Černice

https://www.zelenypoklad.org/projekty/zelena-strecha-pro-tyrsovu-skolu/

Přidejte se k lidem, kteří chtějí lepší Plzeň.

Chci se zapojit

Zapojte se do našeho týmu.

Zapojte se

Sledujte nás

Buďte v obraze.

Facebook Instagram YouTube TikTok