Vodovod, nebo stromy?
Falešná volba, kvůli které zůstávají ulice bez stínu. Bezpečnost sítí i návrat stromů se dají řešit společně.
David Soukup
•
čtvrtek 1. října 2026
Když je strom v havarijním stavu a ohrožuje okolí, někdy nezbývá než ho pokácet. Tím ale odpovědnost města nekončí. Pokud po odstraněných stromech zůstanou ulice na další desítky let bez náhradní výsadby, není to řešení. Je to rezignace.
Na špatný stav některých stromů na Slovanech upozorňuje dlouhodobě zastupitel David Soukup, a to také jako člen kontrolního výboru a prostřednictvím městských komisí. Ze starých a nedostatečně udržovaných stromů padají větve a některé se postupně dostávají do stavu, kdy už jejich bezpečnost nelze zajistit jinak než pokácením.
Bezpečnost lidí musí být na prvním místě. Kácením ale odpovědnost města nekončí. Nemůžeme připustit, aby jedinou dlouhodobou odpovědí bylo strom odstranit a žádný nový už nevysadit.
Jedlová ulice jako varování
Příkladem je Jedlová ulice, kde v posledních letech došlo k téměř úplnému vykácení původního stromořadí hlohů. Jako důvod, proč zde nelze provést náhradní výsadbu, obvod opakovaně uvádí vedení veřejného osvětlení a vodovodu.
Korespondence, kterou David Soukup v této věci vedl, ale ukazuje především dlouhé přešlapování na místě. V lednu 2025 mu bylo sděleno, že obvod jedná s Vodárnou už od předchozího roku. V dubnu následovala informace, že k jednání dosud vůbec nedošlo a Vodárna neodpověděla ani na dopis místostarostky. Proto David Soukup v kontrolním výboru požadoval prověření moderních způsobů výsadby používaných v jiných městech. Ještě v listopadu 2025 však obvod pouze čekal na další vyjádření s tím, že Vodárna nebude výsadbu do betonových košů „tolerovat“.
Taková odpověď ale nemůže celou věc uzavřít. Neříká nic o přesném umístění a hloubce potrubí, jeho technickém stavu, vhodných druzích stromů ani možnostech ochrany sítě a usměrnění růstu kořenů. A především: nejde o spor města se soukromou firmou. VODÁRNA PLZEŇ je stoprocentně vlastněna městem. Město se tak v podstatě nedokáže dohodnout samo se sebou. Městský obvod, město a jeho vlastní společnost musí být schopny hledat řešení, které ochrání vodovod a současně umožní návrat stromů.
Zákon výsadbu automaticky nezakazuje
Ochranné pásmo běžného vodovodního řadu do průměru 500 milimetrů činí podle zákona 1,5 metru od potrubí na každou stranu. To ale neznamená, že v tomto prostoru nesmí za žádných okolností růst strom. Výsadba v ochranném pásmu vyžaduje písemný souhlas vlastníka či provozovatele vodovodu. Pokud ho nevydá, zákon umožňuje požádat stavební úřad, který může záměr povolit s konkrétními podmínkami.
Nesouhlas Vodárny tedy nemusí být automatickou a konečnou tečkou. Zákon přímo počítá s individuálním technickým posouzením.
Řešení nejsou jen „betonové koše“
Praha má závazný standard pro uliční stromořadí, který počítá také s kolizemi stromů a technické infrastruktury. Existují prokořenitelné půdní buňky, kořenové cesty a bariéry, strukturální substráty nebo další způsoby, jak vytvořit stromům pod zemí prostor a současně chránit technické sítě. Podobné technologie byly použity například v okolí Václavského náměstí a Národního muzea, tedy v mimořádně komplikovaném prostoru zatíženém dopravou i množstvím podzemní infrastruktury.
Neznamená to, že stejné řešení půjde použít v každé plzeňské ulici. Znamená to ale, že místo jednoduchého „nejde to“ má přijít odborné posouzení konkrétní situace a několika možných variant. Právě takový postup David Soukup požaduje nejen pro Jedlovou ulici, ale všude, kde se výsadba stromů dostává do konfliktu s technickými sítěmi.
Zelená infrastruktura není městská dekorace
Vodovody, kanalizace a další sítě jsou pro fungování města nepostradatelné. Totéž stále více platí o stromech. Poskytují stín, ochlazují rozpálené ulice, zachycují prach a pomáhají zadržovat dešťovou vodu.
Při kompletních rekonstrukcích ulic proto musí město ukládat technické sítě do koordinovaných koridorů a současně rezervovat dostatečný prostor pro stromy. Jenže všechny plzeňské ulice nelze přestavět najednou a současné uspořádání může na některých místech přetrvávat dalších dvacet nebo třicet let. Nemůžeme proto obyvatelům říct, že do jednou plánované rekonstrukce budou žít v ulici bez stromů jen proto, že se pod chodníkem nachází vodovod.
Chceme městský standard pro zelenou infrastrukturu
Stejné problémy řeší i další plzeňské obvody. Plzeň proto potřebuje jednotný městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí, který bude respektovat ochranu inženýrských sítí a bude závazný pro město, jeho obvody i městské společnosti.
Požadujeme proto, aby město:
01 přijalo jednotný standard pro uliční stromořadí a zelenou infrastrukturu
02 nastavilo jasný postup pro případy, kdy se výsadba střetává s technickými sítěmi
03 u každého sporného místa odborně prověřilo konkrétní podmínky a možné varianty výsadby
04 při rekonstrukcích ulic vymezovalo prostor jak pro technické sítě, tak pro budoucí růst stromů
05 připravilo celoměstský plán obnovy uličních stromořadí s konkrétními termíny a financováním
Jedlová ulice se může stát prvním místem, kde město takový postup skutečně vyzkouší. Je potřeba přesně zaměřit vodovod, prověřit jeho technický stav a nechat zpracovat několik variant náhradní výsadby. Teprve potom lze odpovědně říct, zda a za jakých podmínek je možné stromy do ulice vrátit.
Možná se ukáže, že některá místa skutečně vhodná nejsou. To je legitimní výsledek. Není ale přijatelné žádné řešení pořádně neprověřit a spokojit se s větou, že „Vodárna nesouhlasí“.
Kácení havarijních stromů někdy zabránit nelze. Ulice bez náhradní výsadby na dalších třicet let ale nejsou přírodní nevyhnutelností. Jsou výsledkem rozhodnutí města – nebo jeho neochoty řešení skutečně hledat.
Chceme Plzeň, která nehledá důvody, proč stromy vysadit nejdou, ale způsoby, jak je do ulic bezpečně vrátit.
Další články k tématu
Pokračujte ve čtení dalších návrhů a témat, které pomohou posunout Plzeň dál.
Chceme Plzeň zelenomodrou
Vodovod, nebo stromy?
Současný stav: Po pokácení nebezpečných stromů zůstávají některé ulice bez náhradní výsadby, protože město nedokáže vyřešit její střet s vodovodem a dalšími sítěmi.
Vize: Chceme jednotný městský standard a odborná technická řešení, která ochrání sítě a umožní bezpečně vracet stromy do plzeňských ulic.
Město, které hledá způsoby, jak stromy vysadit – ne důvody, proč to nejde.
čtvrtek 1. října 2026
David Soukup
Chceme Plzeň zelenomodrou
Chvojkovy lomy se mění. Víme ale, kam směřují?
Vize: Chceme vytvořit krajinářsko-architektonickou koncepci, zapojit odborníky i obyvatele a další změny realizovat jako promyšlené etapy jednoho celku.
Park, kde dnešní investice dávají smysl i za dvacet let.
středa 23. září 2026
Lucie Pechmanová
Chceme Plzeň zelenomodrou
Městské lesy mají zadržovat vodu, ne ji odvádět pryč
Současný stav: Plzeňské lesy stále čelí suchu, rychlému odtoku vody, druhově chudým porostům a šíření invazivních dřevin.
Vize: Chceme v lesích zadržovat více vody, podporovat pestré porosty původních dřevin a zachovat přírodě blízké cesty bez zbytečného asfaltu.
Pestřejší lesy, více vody a šetrné cesty.
čtvrtek 10. září 2026
Jiří Vintr
Chceme Plzeň zelenomodrou
Zelené tramvajové pásy
Současný stav: Tramvajové tratě jsou často vnímány jen jako dopravní infrastruktura, přestože zabírají cenný veřejný prostor v ulicích.
Vize: Chceme, aby se zelené tramvajové pásy staly běžnou součástí rekonstrukcí tratí všude tam, kde to technické podmínky umožní.
Koleje, které ochlazují město.
pátek 24. července 2026
Michal Vozobule
Chceme Plzeň zelenomodrou
Dešťová voda nemá mizet v kanalizaci
Současný stav: Dešťová voda dnes z velké části odtéká do kanalizace místo toho, aby pomáhala stromům, ochlazovala ulice a chránila naše řeky.
Vize: Chceme, aby Plzeň začala se srážkovou vodou hospodařit systematicky a využívala ji při rekonstrukcích ulic, náměstí, škol i veřejných ploch.
Dešťová voda není odpad. Je to zdroj pro zdravější a odolnější město.
pondělí 7. září 2026
Jindřich Duras
Chceme Plzeň zelenomodrou
Když přijdou vedra, Plzeň musí vědět, co dělat
Současný stav: Vedra jsou novou realitou měst, ale Plzeň zatím nemá jasný akční plán, který by při tropických dnech automaticky spustil konkrétní opatření.
Vize: Chceme systém včasného varování, síť chladných míst a koordinovanou pomoc seniorům, dětem i dalším ohroženým skupinám.
Připravené město není luxus. Je to základ odpovědné samosprávy.
pátek 4. září 2026
Michal Vozobule
Chceme Plzeň zelenomodrou
Komunitní sad
Současný stav: Nevyužívané městské pozemky Nad parkem Potoční dnes zarůstají bez jasného záměru, přestože leží u POSEDu a frekventované cyklostezky.
Vize: Chceme zde vytvořit komunitní ovocný sad, který přinese více zeleně, ovoce pro veřejnost, podporu biodiverzity a nové místo pro setkávání.
Nevyužité pozemky mohou nést ovoce pro celou Plzeň.
úterý 25. srpna 2026
Jiří Větrovec
Chceme Plzeň zelenomodrou
Náhradní zdroj vody pro Plzeň
Současný stav: Plzeň je dnes závislá především na pitné vodě z Úhlavy. Stačí vážné znečištění, havárie nebo dlouhé sucho a čtvrt milionu lidí může mít problém se zásobováním vodou.
Vize: Chceme prověřit více možností záložního zdroje a investovat do řešení, které propojí dostupné vodní zdroje, zvýší odolnost města a bude fungovat nejen dnes, ale i za desítky let.
Pitná voda je základ bezpečného města.
čtvrtek 20. srpna 2026
Petr Suchý
Chceme Plzeň zelenomodrou
Přehřáté město, špinavé řeky. Plzeň ví, co dělat - ale nedělá to systémově.
Současný stav: Plzeň má strategii adaptace na změnu klimatu i dobré příklady modrozelené infrastruktury, ale při běžných rekonstrukcích se voda, stín a zeleň často řeší pozdě nebo vůbec.
Vize: Chceme zavést koordinátora modrozelené infrastruktury, který bude mít jasný mandát prosazovat zadržování vody, stromy a propustné povrchy u každé městské investice.
Město, které ví, co dělat — a začne to dělat systémově.
pátek 14. srpna 2026
Lucie Hemrová
Chceme Plzeň zelenomodrou
Zodpovědné pachty
Současný stav: Městské zemědělské pozemky jsou často propachtovány bez jasných ekologických podmínek, takže hospodaření nemusí podporovat půdu, vodu ani biodiverzitu.
Vize: Chceme, aby Plzeň zavedla zásady šetrného hospodaření do pachtovních smluv a využila svůj majetek jako nástroj odpovědné péče o krajinu.
Půda není jen zdroj příjmů. Je to veřejný zájem.
středa 12. srpna 2026
Jiří Větrovec
Chceme Plzeň zelenomodrou
Papírenský park čeká už čtyři roky. Slibovaný začátek realizace se nekoná.
Současný stav: Papírenský park byl představen jako zelené srdce nové části Slovan, ale po čtyřech letech zůstává stále oplocený a veřejnosti nepřístupný.
Vize: Chceme jasný termín realizace a proměnu připraveného projektu ve skutečný park pro odpočinek, setkávání, děti i každodenní život obyvatel Slovan.
Park pro obyvatele, ne jen krásná vizualizace.
pátek 7. srpna 2026
David Soukup