hero-vodovod-stromy (1)
Chceme Plzeň zelenomodrou

Vodovod, nebo stromy?

Falešná volba, kvůli které zůstávají ulice bez stínu. Bezpečnost sítí i návrat stromů se dají řešit společně.

79

David Soukup

•

čtvrtek 1. října 2026

Když je strom v havarijním stavu a ohrožuje okolí, někdy nezbývá než ho pokácet. Tím ale odpovědnost města nekončí. Pokud po odstraněných stromech zůstanou ulice na další desítky let bez náhradní výsadby, není to řešení. Je to rezignace.

Na špatný stav některých stromů na Slovanech upozorňuje dlouhodobě zastupitel David Soukup, a to také jako člen kontrolního výboru a prostřednictvím městských komisí. Ze starých a nedostatečně udržovaných stromů padají větve a některé se postupně dostávají do stavu, kdy už jejich bezpečnost nelze zajistit jinak než pokácením.

Bezpečnost lidí musí být na prvním místě. Kácením ale odpovědnost města nekončí. Nemůžeme připustit, aby jedinou dlouhodobou odpovědí bylo strom odstranit a žádný nový už nevysadit.

Jedlová ulice jako varování

Příkladem je Jedlová ulice, kde v posledních letech došlo k téměř úplnému vykácení původního stromořadí hlohů. Jako důvod, proč zde nelze provést náhradní výsadbu, obvod opakovaně uvádí vedení veřejného osvětlení a vodovodu.

Korespondence, kterou David Soukup v této věci vedl, ale ukazuje především dlouhé přešlapování na místě. V lednu 2025 mu bylo sděleno, že obvod jedná s Vodárnou už od předchozího roku. V dubnu následovala informace, že k jednání dosud vůbec nedošlo a Vodárna neodpověděla ani na dopis místostarostky. Proto David Soukup v kontrolním výboru požadoval prověření moderních způsobů výsadby používaných v jiných městech. Ještě v listopadu 2025 však obvod pouze čekal na další vyjádření s tím, že Vodárna nebude výsadbu do betonových košů „tolerovat“.

Taková odpověď ale nemůže celou věc uzavřít. Neříká nic o přesném umístění a hloubce potrubí, jeho technickém stavu, vhodných druzích stromů ani možnostech ochrany sítě a usměrnění růstu kořenů. A především: nejde o spor města se soukromou firmou. VODÁRNA PLZEŇ je stoprocentně vlastněna městem. Město se tak v podstatě nedokáže dohodnout samo se sebou. Městský obvod, město a jeho vlastní společnost musí být schopny hledat řešení, které ochrání vodovod a současně umožní návrat stromů.

Zákon výsadbu automaticky nezakazuje

Ochranné pásmo běžného vodovodního řadu do průměru 500 milimetrů činí podle zákona 1,5 metru od potrubí na každou stranu. To ale neznamená, že v tomto prostoru nesmí za žádných okolností růst strom. Výsadba v ochranném pásmu vyžaduje písemný souhlas vlastníka či provozovatele vodovodu. Pokud ho nevydá, zákon umožňuje požádat stavební úřad, který může záměr povolit s konkrétními podmínkami.

Nesouhlas Vodárny tedy nemusí být automatickou a konečnou tečkou. Zákon přímo počítá s individuálním technickým posouzením.

Řešení nejsou jen „betonové koše“

Praha má závazný standard pro uliční stromořadí, který počítá také s kolizemi stromů a technické infrastruktury. Existují prokořenitelné půdní buňky, kořenové cesty a bariéry, strukturální substráty nebo další způsoby, jak vytvořit stromům pod zemí prostor a současně chránit technické sítě. Podobné technologie byly použity například v okolí Václavského náměstí a Národního muzea, tedy v mimořádně komplikovaném prostoru zatíženém dopravou i množstvím podzemní infrastruktury.

Neznamená to, že stejné řešení půjde použít v každé plzeňské ulici. Znamená to ale, že místo jednoduchého „nejde to“ má přijít odborné posouzení konkrétní situace a několika možných variant. Právě takový postup David Soukup požaduje nejen pro Jedlovou ulici, ale všude, kde se výsadba stromů dostává do konfliktu s technickými sítěmi.

Zelená infrastruktura není městská dekorace

Vodovody, kanalizace a další sítě jsou pro fungování města nepostradatelné. Totéž stále více platí o stromech. Poskytují stín, ochlazují rozpálené ulice, zachycují prach a pomáhají zadržovat dešťovou vodu.

Při kompletních rekonstrukcích ulic proto musí město ukládat technické sítě do koordinovaných koridorů a současně rezervovat dostatečný prostor pro stromy. Jenže všechny plzeňské ulice nelze přestavět najednou a současné uspořádání může na některých místech přetrvávat dalších dvacet nebo třicet let. Nemůžeme proto obyvatelům říct, že do jednou plánované rekonstrukce budou žít v ulici bez stromů jen proto, že se pod chodníkem nachází vodovod.

Chceme městský standard pro zelenou infrastrukturu

Stejné problémy řeší i další plzeňské obvody. Plzeň proto potřebuje jednotný městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí, který bude respektovat ochranu inženýrských sítí a bude závazný pro město, jeho obvody i městské společnosti.

Požadujeme proto, aby město:

01 přijalo jednotný standard pro uliční stromořadí a zelenou infrastrukturu

02 nastavilo jasný postup pro případy, kdy se výsadba střetává s technickými sítěmi

03 u každého sporného místa odborně prověřilo konkrétní podmínky a možné varianty výsadby

04 při rekonstrukcích ulic vymezovalo prostor jak pro technické sítě, tak pro budoucí růst stromů

05 připravilo celoměstský plán obnovy uličních stromořadí s konkrétními termíny a financováním

Jedlová ulice se může stát prvním místem, kde město takový postup skutečně vyzkouší. Je potřeba přesně zaměřit vodovod, prověřit jeho technický stav a nechat zpracovat několik variant náhradní výsadby. Teprve potom lze odpovědně říct, zda a za jakých podmínek je možné stromy do ulice vrátit.

Možná se ukáže, že některá místa skutečně vhodná nejsou. To je legitimní výsledek. Není ale přijatelné žádné řešení pořádně neprověřit a spokojit se s větou, že „Vodárna nesouhlasí“.

Kácení havarijních stromů někdy zabránit nelze. Ulice bez náhradní výsadby na dalších třicet let ale nejsou přírodní nevyhnutelností. Jsou výsledkem rozhodnutí města – nebo jeho neochoty řešení skutečně hledat.

Chceme Plzeň, která nehledá důvody, proč stromy vysadit nejdou, ale způsoby, jak je do ulic bezpečně vrátit.

Přidejte se k lidem, kteří chtějí lepší Plzeň.

Chci se zapojit

Zapojte se do našeho týmu.

Zapojte se

Sledujte nás

Buďte v obraze.